Den daňové svobody 2014

Institut liberálních studií, tisková zpráva ze dne 10. 06. 2014

Úterý, 10. června 2014. Zásadní datum, které by si měl do svého diáře poznačit každý daňový poplatník. Právě v tento den totiž budeme poprvé vydělávat pro naši vlastní spotřebu, a nikoliv pro stát. DEN DAŇOVÉ SVOBODY, který od roku 2000 vyhlašuje v České republice Institut liberálních studií, upozorňuje na rozpínavost státu vyjádřenou relativní výší veřejných výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP).

Průměrný daňový poplatník musí na výdaje z veřejných rozpočtů v letošním roce pracovat 160 dní, tedy o jeden den méně než vloni. To je pozitivní skutečnost. „Tento posun je dán součtem dvou faktorů, které působí stejnosměrně. Jedním z nich je úsilí nové vlády o odpovědnější chování na straně veřejných výdajů v roce 2014, druhým je zlepšený výhled vývoje hrubého domácího produktu v letošním roce,“ vysvětluje Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, které se na kalkulacích Dne daňové svobody podílí. „Predikce výše veřejných výdajů na HDP je totiž klíčovou veličinou pro výpočet Dne daňové svobody,“ dodává Rod.

Ptáte se, co je vlastně Den daňové svobody? Je to den, který pomyslně rozděluje kalendářní rok na dvě části. V první části roku obrazně pracujeme jen na pokrytí veřejných výdajů, pokud sečteme veškeré výdaje a jejich výše odpovídá vytvořenému HDP od 1. ledna letošního roku do 10. června. V druhé části roku obrazně pracujeme jen pro vlastní spotřebu, na níž utratíme zbylou, naštěstí stále ještě větší část HDP. „Přestože jde o jisté zjednodušení, upozorňujeme již od roku 2000 na fakt, že stát, politici a vládní úředníci nedisponují pro své veřejné výdaje jinými penězi než těmi, jež vyberou na daních, odvodech a poplatcích nebo těmi, jež si stát půjčí a občané České republiky je budou muset, navíc zvýšené o úroky z dluhu, v budoucnu splácet. Čím více občanů si to uvědomí, tím lépe pro nás všechny. Nenaletí totiž falešným politickým slibům typu: Nebojte se, postaráme se o vás!“ upozorňuje předseda Akademické rady Institutu liberálních studií Jiří Schwarz.

Posuny Dne daňové svobody v našem kalendáři od roku 2000 lze vyčíst z následujícího obrázku. Výsledek roku 2014 je – co se počtu odpracovaných dní týče – stejný jako v roce 2012, jednodenní výkyv je způsoben přestupným rokem 2012. Zatím nejhorší výsledek byl zaznamenán v roce 2010, kdy Den daňové svobody nastal až 18. června.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2014)

2014

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

„Lepší výsledek v roce 2014 je „hozenou rukavicí“ pro novou vládu a výzvou pro ministra financí Andreje Babiše, aby řekl ANO žádoucímu posunu Dne daňové svobody směrem k počátku roku,“ říká ředitel Institutu liberálních studií Petr Koblovský. „A když už jej neposune blíže k Velikonocům, tak ať aspoň neumožní sociálním demokratům posunout Den daňové svobody k „Dušičkám“. V zemích, které jsou v žebříčku daňové svobody před námi, totiž zůstane jejich občanům větší část jejich ročního příjmu pro jejich vlastní spotřebu než občanům České republiky,“ vysvětluje Koblovský.

Jak jsou na tom obyvatelé ostatních zemí? Polští daňoví poplatníci budou slavit již 5. června. V sousedním Německu si daňoví poplatníci počkají o tři dny déle než u nás (do 13. června), v Maďarsku uvítají příchod daňové svobody až 28. června.

Globálně nejlepšího výsledku a nejkratšího čekání opětovně dosáhli v Jižní Koreji, kde si letos připomenou Den daňové svobody již 22. dubna. Z evropského kontinentu je daňově nejsvobodnější Švýcarsko (4. května).

Ani letos nás nepřekvapí pořadí na opačném konci žebříčku – nejdéle si počkají daňoví poplatníci ve Finsku (3. srpna) a jen o 4 dny dříve přivítají daňovou svobodu v Dánsku (30. července). Občané těchto zemí jsou podstatně bohatší (měřeno výší HDP na obyvatele) než občané České republiky, a proto si mohou dovolit luxus vyšších veřejných výdajů. Oproti nám se v těchto zemích podstatně méně veřejnými financemi plýtvá!

Více informací o metodice Dne daňové svobody a ekonomických souvislostech naleznete na těchto internetových stránkách.

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Institutu liberálních studií

gabriela.reznickova@inlist.cz

www.inlist.cz

Martin Pánek

ředitel Institutu liberálních studií a vedoucí projektu DDS

martin.panek@inlist.cz

777 157 142

www.inlist.cz

www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

162
2024
163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do dvou období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS