Den daňové svobody 2022

Institut liberálních studií, tisková zpráva ze dne 06. 06. 2022

Celých 167 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech. Můžeme ji ale kritizovat za další navyšování schodku, např. v podobě netestovaných dávek,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Termín Dne daňové svobody v naší metodice také negativně ovlivňuje válka na Ukrajině,“ dodává.

Na datum Dne daňové svobody má samozřejmě vliv pandemie koronaviru, k níž jsme se obšírně vyjadřovali. Avšak v letošním roce už nemá přímý vliv jako v uplynulých dvou letech, spíš nastavila nový fiskální normál. Průměrný Den daňové svobody v zemích OECD se posunul o téměř 9 dní dále, v ČR pak o tři týdny. To není akceptovatelné, státní rozpočet pak nemá kde brát na pomoc Ukrajině, na sociální politiku v době vysoké inflace (k níž expanzivní rozpočty přispěly) atd.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY V ČESKÉ REPUBLICE (2013–2022)

grafdds2022

„Při pohledu na průběžnou bilanci státního rozpočtu ČR v roce 2022 vidíme podobný trend, jako v ‚covidových‘ letech 2020 a 2021, kdy předchozí vláda představila řadu balíčku na podporu ekonomiky. A přestože v letošním roce pandemie zatím tvrdě neudeřila, je průběžný schodek státního rozpočtu za prvních pět měsíců hospodaření větší, než byl v roce 2020. Stupňují se tak obavy, že nové ‚mimořádné‘ rozpočtové výdaje představené v době pandemie bude velmi těžké zrušit, což vytvoří tlak na české veřejné finance,“ komentuje vládní hospodaření hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. „Navíc lze očekávat, že ve stínu vysokého růstu cen bude nová vláda v letošním i příštím roce představovat další balíčky na podporu domácností a ekonomiky. To dále odsune Den daňové svobody,“ dodává.

V mezinárodním kontextu zemí OECD je Česká republika přesně v polovině pole. Česká republika má dlouhodobě Den daňové svobody před průměrem eurozóny (29. 6.), což je výsledek, jenž má relevanci i ve světle neutuchajících úvah o přijímání společné evropské měny. Medián OECD je sice náš Den daňové svobody, avšak průměr je po pandemii o deset dní napřed (7. 6.). Jak ukazuje graf na následující straně, jako první oslavili Den daňové svobody Irsku (25. 3.), poté ve Švýcarsku (7. 5.) a v Jižní Koreji (19. 5.).

Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (26. 7.), Belgie (19. 7.) a Finsko (17. 7.). Z okolních států je DDS dříve na Slovensku (10. 6.) a v Polsku (13. 6.), později je v Německu (21. 6.), Maďarsku (25. 6.) a v Rakousku (3. 7.) je až v červenci. 

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2022 A 2021 V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

dds2022

Tabulka: Vývoj Dne daňové svobody v jednotlivých letech

Rok Den daňové svobody Počet dní práce na stát
2000 6. 6. 157
2001 7. 6. 157
2002 11. 6. 161
2003 12. 6. 162
2004 15. 6. 166
2005 14. 6. 164
2006 14. 6. 164
2007 11. 6. 161
2008 7. 6. 158
2009 13. 6. 163
2010 18. 6. 168
2011 15. 6. 165
2012 9. 6. 160
2013 11. 6. 161
2014 10. 6. 160
2015 5. 6. 155
2016 2. 6. 153
2017 29. 5. 149
2018 22. 5. 142
2019 28. 5. 148
2020 24. 6. 175
2021 25. 6. 175
2022 17. 6. 167

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Institutu liberálních studií

gabriela.reznickova@inlist.cz

www.inlist.cz

Martin Pánek

ředitel Institutu liberálních studií a vedoucí projektu DDS

martin.panek@inlist.cz

777 157 142

www.inlist.cz

www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

162
2024
163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do dvou období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS